Benátky a karneval

Historie Benátek se začíná psát 25. března roku 421, kdy byl vysvěcen první kostel San Giacomo na ostrůvku Rialto. Postupně bylo budováno „Město na vodě“, jak se někdy Benátkám přezdívá. Dobře tomu sloužily ostrovy v laguně, kterých je celkem 118 a které spojuje více než 400 mostů. Nejstarší a zároveň nejvýznamnější z nich je Ponte di Rialto. Ponte di Rialto, jak mu Italové říkají, byl od svého vzniku roku 1181 několikrát přestavěn a svou nynější podobu získal během let 1588 - 1591. Na jeho návrhu se měl podílet i slavný Michalangelo, ale k této spolupráci nedošlo. Práce byla svěřena Benátskému architektu jménem Antonio da Ponte. Za zmínku také stojí skutečnost, že to byl dlouhou dobu jediný most přes Canal Grande - hlavní vodní „benátskou tepnu“. A to až do roku 1854, kdy byl postaven Ponte dell' Accademia. Dnes vedou přes Velký kanál mosty čtyři, ovšem na žebříčku turistických atrakcí suverénně vítězí Ponte di Rialto. Většímu věhlasu se snad dostává už jen samotnému benátskému karnevalu masek, který se zde každoročně odehrává a je proslaven po celém světě. Samotná historie karnevalu sahá do let 1162 a pojí se k vítězství Vitale Michiele II. – vůdce Benátek v té době známých jakoRepubblica della Serenissima, nad Ulrichem II. z Treven. Ulrich II. byl zajat a vězněn. Sám sebe však  vykoupil za příslibu, že bude každoročně Benátčanům za své propuštění vyplácet 12 bochníků chleba, 12 prasat a navrch dá jednoho vola. Dlouho pak Benátčané na náměstí Svatého Marka poráželi vola a všeobecné veselí a hodování nejspíše dalo vzniknout i karnevalu. První písemná zmínka pak pochází ze 13.tého století, přesněji z roku 1268. Tenkrát byl na základě nějaké divoké pouliční taškařice, kdy muži v maskách házeli vejce na dámy z vyšších vrstev, vydán zákon, zakazující masky nosit. Velké oblibě Benátčanů se  určitě netěšil.  Anonymitě, jež masky zaručovaly, využívaly jak dámy, tak i pánové při nejrůznějších příležitostech. Byly doby, kdy se masky mohly oficiálně nosit až šest měsíců v roce, a pro některé společenské události byly dokonce jistou povinností. Tak tomu bylo v případě dam a návštěv benátských divadel. Vdané dámy pak doslova musely masky nosit, zatímco těm svobodným bylo jejich nošení striktně zakázáno. U pánů se nošení masek stalo součástí především při návštěvách Ridotti - tehdejších kasin. Dávaly jím jistotu, že nebudou prozrazeni před svými věřiteli. I jejich výrobcům přinesly masky nemalé výhody a jejich stav byl povýšen na úroveň stavu malířského. Zájemců stále přibývalo a Bauta - maska či škraboška se stávala součástí života v Benátkách. Původ italského slova Bauta je však i dnes nejistý. Mohlo by se jednat o výraz z němčiny "Behüte" znamenající chránit svého nositele. Jiný zdroj zmiňuje výraz "bau-bao" –strašidlo, jimž dospělí strašili děti: „Jestli nebudeš hodný, odnese tě Bau-bao!“ - říkávalo se zlobivým dětem. A tak staletí ubíhala. Z Benátek se zatím díky čilému obchodu s Orientem stalo jedno z nejbohatších měst světa a věhlas karnevalu stále rostl. A to až do 18. ledna roku 1798, kdy se Benátky dostaly pod nadvládu Rakušanů. Ti pak vydali zákaz a pořádání  karnevalů bylo na mnoho a mnoho let přerušeno.  Svého znovu objevení se benátský karneval dočkal až v sedmdesátých letech minulého století. Díky několika nadšencům a podpory benátských úřadů se znovu rozproudil rej masek a ožil věhlas karnevalů, který trvá dodnes. Obvykle začíná deset dnů před popeleční středou a končí tlustým úterkem, jak lze přeložit Mardi Gras. Výraz karneval, italsky carnevale, je nejspíš výsledek spojení dvou latinských slov: carne + vale znamenající - loučíme se s masem. V křesťanské mytologii pak narazíme na Ježíšovo čtyřicet dnů trvajícím postění, které nás bez masa, sýrů, vajíček a alkoholu přenese až do Velikonoc. Zdali se i dnešní účastníci karnevalů postí, po jeho ukončení zůstává tajemstvím, stejně jako jejich identita. Faktem však je, že výroba kostýmů je nesmírně náročná jak finančně, tak i časově, a tudíž se v nich jejich majitelé snaží ukazovat co nejčastěji. Důkazem je i velký počet tzv. „Benátských karnevalů“ pořádaných zejména ve Francii a dalších státech Evropy. Žádný z nich však návštěvníkům nemůže nabídnout to, co karneval v Benátkách, který se díky své neopakovatelné atmosféře slepých uliček, nekonečných kanálům, stovkám mostů i zpívajícím gondoliérům navždy zapíše do srdcí všech jeho návštěvníků. Ať už v dobrém či zlém.